Ohlédnutí za Borůvkobraním

boruvkobrani1

Když vzpomínám na Borůvkobraní, vybaví se mi pekelné vedro, což je teď v chladném listopadu vzpomínka takřka neskutečná. Pak také velké množství lidí, perfektní práce organizačního týmu a spoustu tvořivých lidí, ať už výsledkem jejich tvorby byly borůvkové koláče, nebo divadelní představení, či hudební koncert.

Byla jsem lehce nervózní, protože jsem byla jeden z mála účinkujících, který spoléhal na spoluúčast publika. U workshopu pro děti to bylo celkem v pohodě, zapojily se velice ochotně – jak tomu ostatně bývá vždycky. S dospělými je to trochu složitější…Nicméně i mezi nimi se našli dobrovolníci, kteří v pekelné výhni malého nádvoříčka byli ochotni spolu se mnou provozovat různé rytmické a jinak hudební aktivity. Za to jim aspoň touto cestou děkuji.

Co se mi ještě takhle zpětně vybavuje, že jsem díky tomu vedru a veliké námaze chytila angínu (přetahávala jsem sady drumbenů sem a tam z pódia na pódium). Potěšilo mě, že jsem nemoc dokázala poprvé v životě vyléčit bez antibiotik…Jak často říkám – i negativní příhody může člověk přijmout do života jako výzvu, způsobující pozitivní posun.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..